Protože každým dnem očekáváme nalezení generátoru, musíme promyslet, jak se chránit proti záření z něj. Dopoledne jsme proto vyráběli trička obarvená speciální protiradioaktivní barvou. Kromě ochranné funkce plné i funkci estetickou (opravdu se povedla).
Odpoledne jsme zpozorovali zpoceného, špinavého a unaveného vojáka. Vyhrožoval, že nás prozradí, když mu nedáme najíst a napít. Bohužel nás v tu dobu postihla anomálie „Bahnité mokřady“, takže na území tábořiště nebylo možné rozdělat oheň. Museli jsme proto rozdělat oheň na cestě a pomocí nosítek ho přenést do tábořiště, kdy světlušky začaly vařit krupicovou kaši. Pipi sice půli kotlíku zvrhla, ale vlčata kaši s úspěchem dovařila, a tak nakrmila i vojákův hladový krk. Vojákovi kaše chutnala a odměnil nás Gaussovou puškou, z které jsme (konkrétněji Šikula) hned vystřelili.
Noc byla tichá.
