V sobotu 10. listopadu, léta páně roku tohoto uskutečnila se výprava.
Ranní části zúčastnili se: Napoli, Vlasta, Matyáš, Tonda, Jirka, Jáchym, DanSešli jsme se ráno v 9h v klubovně a vyrazili do haly na akci Domažlický modelář.Jen co jsme se dostali do haly, tak nám oči přecházeli, že všech možných vozítek, jezdítek, nakladačů, traktorů, tanků, tahačů a letadel. Velký úspěch v naší skupině zaznamenaly tanky, které také provedly několik útoků na naší skupinu, některým členům, se pokusily přejet nohy, po některých bylo i vystřeleno z kanónu i mašinkvéru. Velký obdiv sklidil model ruského tanku, který svojí velikostí mohl konkurovat Vlastovu osobnímu vozu.
A největší úspěch sklidil ovšem nakladač, který se proplétal mezi návštěvníky a ze své lžíce nabízel kolemjdoucím bonbóny. K vidění byl taky velký Bonbardér, který měl pod křídly schránky na bonbóny, ale bohužel vzhledem ke své velikosti a malosti haly nemohl vzlétnou a zasypat nás bonbóny.
Po té, co se nám podařilo odtrhnout se od vší té krásy, vyrazli jsme zpět do klubovny.Zde měla proběhnout svačina, ale padl návrh na pečení buřtů na ohništi za klubovnou. Jirka zcela spontáně zmobilizoval tatínka, aby dovezl buřty. Napoli s Vlastou ze skladu zrekvírovali sekeru a dřevo a naše skupina začala připravovat táborák. Během příprav se zjistilo, že dřevo je dlouhé a pila je zamčena ve skladu. Protože to do skladu bylo více než pár kroků, tak Napoli vyndal ze survival kitu, aneb hezky česky z kápézetky drátovou pilku a po dvojicích začali jsme společnými silami pílit dřevo na dvě půlky. Po čase ne zrovna krátkém podařilo se přepůlit první polínko. Během řezání kluci počali si hráti na trosečníky na pustém ostrově, čekající na záchranáře, který přiveze buřty. Aby si ukrátili čekání, tak kromě řezání dřeva pojídali řízky a jiné pochutiny, které jim maminky připravili na svačinu. Inu, těžký život trosečníka, že?
Nakonec se všichni záchrany dočkali, buřty jsme rychle spucovali a začali se chystat na odpolední část akce. Tonda opustil naše řady, protože byl povolán k plnění společenských povinnosti na jinou akci.
Na odpolední část naší akce byli naše řady rozšířeny o Zuzku, Terku, Marušku, Lukáše a Matěje.Skupina vyrazila směrem k rokli. Zde jsme se rozdělili na skupinu pátračů, kam patřili Zuzka, Terka, Maruška, Lukáš, Matěj, Matyáš, Dan, Jirka a Jáchym. A na skupinu záškodníků, kterou tvořili Napoli a Vlasta. Skupina záškodníků začala prchati roklí před skupinou pátračů, zanechávajíc za sebou stopy, po kterých jim šla skupina pátračů zcela najisto v patách.
Když záškodníkům došlo, že nemají šanci uniknout rozhodli se nastražit lest. Nashromáždili hromadu listí, aby to vypadalo, že je pod ní schovaný člověk a přidali tam Napoliho batoh. Batoh byl ponechán částečně odkrytý, aby byl zcela jistě odhalen. Po té záškodníci zaujali pozice na svazích nad roklí a čekali zda se pátrači chytí do pasti. Pátrači skutečně odhalili batoh, ale dříve než zmatenou skupinu stačili záškodníci zaskočit, tak zkušená vedoucí skupiny Zuzka odhalila Napoliho jak číha na svahu a následně byl odhalen i Vlasta.
Po druhé zkusili záškodníci uniknout břízovkou směrem ke skokanskému můstku. Za břízovkou se zamaskovali mezi pařezy a padlými stromy a na cestě zanechali stopy dvěma směry. Pátrači nenechali se zaskočit, rozdělili se na dvě skupiny a pokračovali v pátrání. Napoli vyplížil se ze svého úkrytu a úspěšně se blížil k jedné skupině, ale dříve než stihl úspěšně zaútočit, tak byl odhalen druhou skupinou, která šla paralelně s první a veškeré jeho snažení bylo zmařeno. Násladně pátrači i se zajatým Napolim pokračovali k můstku, kde se na západním svahu zamaskovali a čekali až jim Vlasta padne do pasti. Vlasta poučen chybami kolegy Napoliho plížil se velkým obloukem a pátračům vpadl do zad. Podařilo se mu jich několik zneškodnit, ale následně podlehl přesile pátračů.
Celá skupina pokračovala dál směrem k území, kde záškodníci měli ukryté své poklady. Prošli jsme cestou a především necestou až jsme tam došli. Zde na jedné straně cesty byli záškodníci a v území měli rozmístěné pytlíky s bonbóny a slané tyčinky. Pátrači z druhé strany cesty se tam snažili vplížit a vše ukořistit. Rozhořela se prudká akce se střídavými úspěchy na obou stranách. Nakonec bylo uzavřeno mezi oběma stranami příměří a všichni jsme se o kořist rozdělili. Protože se slunce začalo blížit k západu, tak jsme se vydali zpět ke klubovně. Cesta zpět nám ubíhala velmi rychle a bez dalších zvláštních příhod jsme dorazili ke klubovně.
