Hned po brzkém probuzení jsme se pustili do výroby masek pro případ pohybu v zamořeném prostoru.
Protože jsme chtěli navštívit vojenskou základnu, museli jsme si obstarat mapu u Profesora. Samozřejmě ne zadarmo. Každá skupina dostala místo, kdy zkoumala biodiverzitu. Nejen, že jsme museli přinést vzorky, ale také je správně určit, což byl problém, jelikož Ondra si nebyl jistý skoro s ničím.
Po obědě následovalo „Ernestýny zábavné odpoledne“ alias vybika.
Jelikož už jsme na mapě našli hledanou základnu, rozhodli jsme se vydat se na průzkum. Vešli jsme do zchátralé základny. Na zvlhlých stěnách tkvěly krvavě rudí nápisy. Sklo na zemi praskalo pod opatrnými kroky rozechvělých nohou. Navíc neznámí vandalové bouchali do zrezivělých trubek a prohazovali neidentifikovatelné předměty okny. Nicméně za ten strach to stálo každá družina našla artefakt a zašifrovaný dokument, který nám možná po vyluštěné usnadní život v Pásmu.
Každopádně po návratu jsme se začali hecovat až se čtyři z nás rozhodli, že rotu navštíví ještě půlnoci. Statečně (někteří také bojácně) vyzvedli své věci a vrátili se zpět na noční světlo. Naštěstí neznámí vandalové byly pryč, ale po lese se potulovali lesnící, kteří přes den nedokončili svou práci, a proto nás překvapil zvuk motorové pily. Ti čtyři blázní byly Šikula, Pipi, Chodec a Mája.
Tenhle už dost strašidelný den neměl jen tak skončit. Nejprve ona tajemná síla, která schodila Pipi, Chodce a Šikulu do vody a pak zjevení onoho tajemného přízraku s bílým obličejem a kosou na Jurášově hlídce. Při této příležitosti si vysloužil přiléhavou přezdívku „James Velbloud“
DŮLEŽITÁ NÁVŠTĚVA
Nedělní dopoledne a částečně i odpoledne jsme byli poctěni návštěvou egyptských stalkerů. Konkrétně faraon Napoušti s družinou.
A to je názorná ukázka toho, že není pouze mezinárodní skauting, nýbrž i mezinárodní stalkerismus.
